5. 10. 2023
Soudy rozhodly o platnosti smlouvy o investičním životním pojištění
V posledních letech narůstá množství spotřebitelských sporů, v nichž se skupina spotřebitelů snaží získat peněžité plnění od podnikatele, a to s vidinou snadného zisku. V oblasti investičního životního pojištění rozlišujeme dvě skupiny sporů.
Tou první skupinou jsou spory o platnost smluv o investičním životním pojištění, v nichž se spotřebitelé zpravidla snaží nárokovat si vrácení uhrazeného pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu tvrzené absolutní neplatnosti smlouvy.
Druhou skupinou sporů jsou spory o určení neplatnosti smluv o investičním životním pojištění. Právě takovým druhem žaloby se zabýval i Krajský soud v Českých Budějovicích.
Žalobkyně se v daném sporu domáhala určení neexistence závazku vyplývajícího z uzavřené smlouvy o investičním životním pojištění. Jednalo se o Životní pojištění TOP Invest a pojistná smlouva byla uzavřena s žalovanou Generali Česká pojišťovna a.s. v roce 2012. Žalobkyně uvedla v žalobě tři důvody, v nichž spatřovala absolutní neplatnost pojistné smlouvy: i) netransparentnost ujednání o poplatcích, ii) netransparentnost rozčlenění pojistného na investiční a rizikovou složku a iii) rozpor s dobrými mravy z důvodu nízké pojistné částky pro případ smrti ve výši 10. 000 Kč.
Okresní soud v Písku jako soud prvního stupně zmíněnou žalobu zamítl rozsudkem ze dne 14. 10. 2022, sp. zn. 4 C 70/2022, neboť ani jedna z tvrzených vad nezakládá neplatnost pojistné smlouvy.
Rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný i Krajský soud v Českých Budějovicích jako odvolací soud, a to rozsudkem ze dne 9. 3. 2023, sp. zn. 19 Co 156/2023. Tvrzenou netransparentnost ujednání o poplatcích odmítl s tím, že žalobkyně byla seznámena s výpočtem nákladů a všemi informacemi dle § 66 zákona o pojistné smlouvě, což potvrdila i svým podpisem na pojistné smlouvě. K netransparentnosti rozčlenění pojistného na investiční a rizikovou složku uvedl, že se nejedná o obligatorní náležitost pojistné smlouvy, a to s odkazem na § 4 odst. 1 písm. e) zákona o pojistné smlouvě. Poslední tvrzený důvod absolutní neplatnosti vyvrátil s tím, že zákon o pojistné smlouvě nestanoví minimální částku, která by měla být sjednána jako plnění pro případ smrti.
Uvedené závěry rozhodnutí nezvrátil ani Nejvyšší soud, který dovolání podané žalobkyní odmítl usnesením ze dne 11. 7. 2023, č. j. 25 Cdo 1965/2023-161.
Zdroj: ceska-justice.cz
14. 2. 2023
Spotřebitel si musí hledět svých práv a jeho ochrana není bezbřehá, zaznělo u kulatého stolu k otázce promlčení
V rámci kulatého stolu k aktuálním trendům v institutu promlčení českým i evropským pohledem debatovali zástupci z advokacie, justice, akademické obce i spotřebitelských sdružení o vývoji institutu promlčení a jeho uplatnění spotřebiteli.
Od rekodifikace občanského zákoníku v roce 2014 došlo k výraznému zpřesnění tohoto institutu, a to zejména co se týče počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty. V průběhu diskuze bylo zdůrazněno, že ochrana spotřebitele není bezbřehá a každý si musí střežit svá práva. Současně i vzhledem k tomu, že institut promlčení není vlastní pouze spotřebitelskému právu, je zde kladen větší důraz na autonomii vůle stran.
Diskuze probíhala i ohledně mravnosti námitky promlčení, která by měla být vždy posuzována individuálně. Její uplatnění v rozporu s dobrými mravy by však mělo být dovozováno pouze ve výjimečných situacích kdy je cítit zneužití práva, dotyčný nezavinil marné uplynutí lhůty a zároveň přiznání promlčení nebo dání průchodu námitce promlčení znamená zvlášť závažnou újmu tomu subjektu. Současně bylo zmíněno, že rozhodně by neměl být institut namítání nemravnosti námitky promlčení zneužíván, neboť jinak by došlo k pozvolné erozi samotného institutu promlčení, který přispívá k právní jistotě.
Zdroj: ceska-justice.cz
12. 12. 2022
K počátku běhu promlčecí lhůty – civilistická reflexe jednoho nálezu ÚS
Judikatura týkající se sporů o platnost smluv na investiční životní pojištění se věnuje mimo jiné otázce promlčecích lhůt. Ústavní soud letos vydal nový nález, kterým vstoupil do ustálené judikatury Nejvyššího soudu, zejména co se týče počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty. Závěry Ústavního soudu naznačují, že soudy by měly při posuzování počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty při nárocích na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti smlouvy zkoumat nejen faktické okolnosti, ale i laickou právní kvalifikaci.
V souvislosti s těmito závěry vyvstává otázka, zda je potřeba změna v rozhodovací praxi soudů nižších stupňů. Zároveň se znovu dostáváme k problematice velmi obtížného posouzení subjektivních znalostí účastníků, které komplikuje jednoznačné určení počátku promlčecí lhůty.
Předmětem zmíněného nálezu byla rovněž mravnost námitky promlčení. Odmítání této námitky pro rozpor s dobrými mravy je obecně pouze výjimečné a podmíněno specifickými a důvodnými situacemi. Ústavní soud tak pouze potvrdil dosavadní ustálenou praxi soudů.
Rovněž SDEU se pravidelně vyjadřuje k promlčecím lhůtám a ochraně spotřebitele v případech porušení unijních norem ve smlouvách o spotřebitelském úvěru a investičním životním pojištění. Je vždy nezbytné zvážit, zda je možné aplikovat závěry SDEU ohledně sporů ze spotřebitelského úvěru i na spory z produktu investičního životního pojištění. Nejprve je vždy nezbytné zejména zohlednit rozdílné skutkové a právní okolnosti jednotlivých případů
Zdroj: ceska-justice.cz
21. 6. 2022
Advokát: Ústavní soud nedospěl k závěru o neplatnosti smluv investičního životní pojištění, revoluce se nekoná
Ve svém nedávném nálezu se Ústavní soud zabýval v souvislosti se sporem o IŽP otázkou počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty a potenciální nemravností námitky promlčení. Nález je některými žalujícími skupinami prezentován jako přelomový, ve skutečnosti však Ústavní soud zde zejména opětovně připomněl povinnost soudů prvního stupně posuzovat individuálně každý jednotlivý případ.
Klient pojišťovny se snažil zvrátit promlčení svého nároku tvrzením, že námitka pojišťovny je nemravná. Avšak soudy toto tvrzení neakceptovaly, což ostatně potvrdil ve svém nálezu i Ústavní soud a vyjádřil se ve prospěch pojišťovny.
Někteří advokáti uvádějí, že tento nález má potenciál ovlivnit mnoho soudních sporů, avšak nepředstavuje přímý zásah do podstaty sporů o IŽP. Pojišťovny rovněž zpochybňují vliv nálezu na neplatnost smluv na IŽP.
Zdroj: ceska-justice.cz
březen 2022
Několik poznámek k (ne)platnosti smluv o investičním životním pojištění
V poslední době došlo k navýšení počtu sporů týkajících se nároků ze smluv o investičním životním pojištění. V souvislosti s těmito nároky je povinností soudu, popřípadě finančního arbitra přezkoumat i platnost uzavřené smlouvy. V této otázce nepanuje obecná shoda, a to i vzhledem k roztříštěnosti právní úpravy.
Právní úprava investičního životního pojištění je roztříštěna jak na národní, tak i unijní úrovni, a proto příslušný soud musí vždy nejprve správně určit předpisy, ze kterých bude ve svém rozhodnutí vycházet. Soudy se dále musí vypořádat s otázkou rozsahu případné neplatnosti smlouvy a v neposlední řadě také rozčleněním pojistného hrazeného pojištěným na pojistnou a investiční složku.
Soudy ve své judikatuře opakovaně připomínají, že institut zneplatnění smlouvy neslouží k ukončení smlouvy z důvodu nespokojnosti s produktem a že pro takové případy existují jiné mechanismy závazkového práva. Dále pak judikatura potvrzuje, že i přes to, že je spotřebitel slabší smluvní stranou, nezbavuje ho tato skutečnost povinnosti pečovat a dbát o svá práva a případně se o ně aktivně hlásit.
Zdroj: Soudce 3/2022
1. 9. 2021
Soudy se zastaly muže, kterému organizovaná žalobní skupina odmítala vyplatit plnění od pojišťovny
Odborníci upozorňují, že spory ohledně IŽP vedoucí k soudnímu řešení započalo pouze velmi malé procento klientů, kteří uzavřeli smlouvu tohoto druhu. Přestože vyšší soudy obvykle podporují pojišťovny v jejich postupu a zřejmě platné smlouvy jsou pro ně v souladu s právem, nedávný rozsudek prvostupňového soudu se odchýlil od dosavadní ustálené soudní praxe. Pro klienta však ani úspěch u soudu neznamenal hned šťastný konec, neboť společnost SOS Consulting muži i přes opakované výzvy odmítala vyplatit plnění získané od pojišťovny. Soudy se postavily na stranu dotčeného spotřebitele a částka mu byl nakonec vyplacena.
Skupiny, které žalují za účelem získání náhrady za IŽP, představují pro spotřebitele značné riziko. Některé skupiny si účtují vysoké odměny a mohou komplikovat snahy o smírné vyřešení sporu. Finanční arbitr opakovaně varuje spotřebitele před těmito praktikami a zdůrazňuje jejich neúspěšnost při pokusech zpochybnit rozhodnutí finančního arbitra prostřednictvím soudního řízení.
Zdroj: ceska-justice.cz
26. 7. 2021
Firma měla pomoci poškozeným klientům pojišťoven. O peníze je obrala ještě jednou
SOS Consulting zajišťovala pomoc klientům pojišťoven ve sporech o peníze z předčasně zrušených pojistek. I přes to, že byla ve sporech s pojišťovnami úspěšná, tato firma odmítla vyplatit klientům vysouzené peníze, čímž je obrala o finanční prostředky ještě jednou. Někteří klienti, kteří se přeli s pojišťovnami kvůli nízkému odkupnému, které jim bylo vypláceno při předčasném zrušení smlouvy, se neobrátili přímo na finančního arbitra, ale právě na SOS Consulting nebo obdobné společnosti, které nabízely zastoupení před soudem.
SOS Consulting slibovala pomoci klientům získat vyšší odkupné od pojišťoven. Klienti však i přesto, že společnost SOS Consulting byla u soudu úspěšná, vysouzenou částku neobdrželi. Společnost buď částku chybně vypočetla a poslala méně peněz, nebo dokonce odmítla vyplatit vysouzenou částku, což následně vedlo k řešení sporu před soudem. Soudy v několika případech nařídily SOS Consulting zaplatit klientům dlužné částky, ale firma se bránila. Finanční arbitr proto upozorňuje na problematické praktiky zprostředkovatelů a neplnění jejich slibů vůči klientům.
Zdroj: E15
12. 05. 2021
Investiční životní pojištění aneb když zneplatnění smlouvy nenaplní kýžená očekávání
Investiční životní pojištění je již ustáleným produktem na českém trhu a v současné době jsou uzavřeny přibližně 3 mil. smluv na IŽP. Začíná se však objevovat trend namítání neplatnosti uzavřených smluv na IŽP.
IŽP je produktem dlouhodobým, a proto ukončení před termínem je téměř vždy nevýhodné pro klienta. Vedle nákladů spojených se smlouvou, které jsou zahrnuty do výše vyplácené částky, klient často dostává jen zlomek toho, co by obdržel za splnění smlouvy. Rozhodnutí o zrušení smlouvy může mít kromě toho pro klienta nečekané následky, jako je započtení bezdůvodného obohacení, ztráta pojistné ochrany nebo dokonce daňové dopady.
Produkt IŽP poskytuje daňové zvýhodnění, což motivuje spotřebitele k využívání této výhody. Nicméně, pokud se klient rozhodne pro soudní cestu se záměrem zneplatnit smlouvu, bude se možné muset potýkat se značnými daňovými dopady. Rozhodnutí o neplatnosti smlouvy se může rovněž promítnout i do příjmů klienta a zapříčinit tak finanční potíže. Proto je vždy klíčová informovanost klient ještě před zahájením soudního řízení.
Zdroj: Právní prostor
28. 5. 2020
Negativní dopady zneplatňování pojistných smluv aneb Pyrrhovo vítězství spotřebitelů
V současné době se objevuje čím dál více soudních sporů, v nichž se spotřebitelé domáhají vrácení zaplacené částky či určitých poplatků z uzavřených pojistných smluv. Na mnohost těchto sporů má vliv i činnost netransparentního spolku, který klienty pojišťoven ujišťuje, že spor s pojišťovnou vyhrají, v důsledku čehož rychle a bezpečně dosáhnou snadného zisku, avšak ve skutečnosti je s tímto krokem spojena řada rizik. V případě prohry totiž hrozí, že spotřebitelé ponesou náklady soudního řízení. Avšak i situace, kdy spotřebitel spor vyhraje a soud celou pojistnou smlouvu zneplatní, přináší pro spotřebitele řadu vedlejších negativních jevů. Pokud např. spotřebitel provedl mimořádný výběr, bude muset pojišťovně ještě sám doplácet.
Již z roku 2014 je známa kauza bankovních poplatků, kdy Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. III. ÚS 3725/13 rozhodl ve prospěch bank, když konstatoval, že bankovní poplatky jsou účtovány oprávněně. V důsledku toho mnoho spotřebitelů skončilo v exekucích.
Jako příklad ze současnosti lze uvést kauzu Dieselgate spočívající v mnohaletém vleklém sporu, v němž uvízli spotřebitelé a hrozí jim podobný scénář jako u bankovních poplatků.
Zdroj: ceska-justice.cz
5. 6. 2020
Retroaktivita judikatury přináší právní nejistotu
Trendem poslední doby je zvyšování ochrany spotřebitele, které se odráží rovněž v judikatuře zabývající se obchodními podmínkami. Zejména požadavky na podnikatele spojené s povinností seznámit druhou smluvní stranu s obchodními podmínkami jsou čím dál přísnější.
Do roku 2018 zde panovala shoda Nejvyššího soudu a Ústavního soudu na tom, že tuto povinnost lze splnit i jiným způsobem než předložením dokumentace před uzavřením smlouvy (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. III. ÚS 3968/17-2). Za dostatečné seznámení bylo možné považovat i situaci, kdy pojistitel sdělil pojistníkovi místo, na kterém se mohl s danou dokumentací seznámit.
Nicméně nedávná rozhodnutí Nejvyššího soudu se přiklání k výrazně striktnějšímu pojetí informační povinnosti. Mezi taková rozhodnutí patří rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3333/2018. Zásadní kontroverze rozhodnutí spočívají v tom, že Nejvyšší soud zde posuzoval smlouvu z roku 2010, na kterou ale aplikoval standard ochrany spotřebitelů, ke kterému právo dospělo o celé desetiletí později. Takové zpřísňování však nese prvky nepřípustné a protiústavní retroaktivity.
Zdroj: Právní rádce
1. 9. 2020
Ztráta jistoty klienta a riziko vzniku problémů v důsledku extenzivního zneplatňování smluv o investičním životním pojištění
Zneplatnění smlouvy o investičním životním pojištění znamená, že taková smlouva nikdy nevznikla a její strany si musí vrátit vzájemně poskytnutá plnění. Pojišťovna musí klientovi vrátit zaplacené pojistné a klient musí pojišťovně vrátit plnění z pojistných událostí, mimořádné výběry ze smluv a další vyplacené prostředky.
Nicméně klientovi je po celou dobu pojištění poskytována pojistná ochrana a pocit jistoty, který je třeba rovněž zohlednit při vypořádání vzájemných plnění.
Se zneplatněním se pojí rovněž další následky, které si klienti mnohdy nemusí uvědomit. Jedná se např. o daňové souvislosti nebo smlouvy navázané na životní pojištění.
Zpětné zpochybňování platnosti smluv o životním pojištění může mít pro spotřebitele závažné dopady, a proto by k jejich zneplatňování mělo být přistupováno velmi obezřetně.
Zdroj: ceska-justice.cz
říjen 2020
Námitka promlčení bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy vznesená pojišťovnou není rozpornou s dobrými mravy
Žalobce se v daném případě domáhal vyplacení bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy uzavřené téměř před deseti lety. Proti tomu uplatnila žalovaná pojišťovna námitku promlčení. Nicméně dle žalobce byla vznesená námitka v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná zavinila neplatnost smlouvy. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 5. 2020, č. j. 23 Cdo 1254/2020-399 potvrdil postup odvolacího soudu, který námitku promlčení přijal.
Dle Nejvyššího soudu musely být žalobci známy důvody neplatnosti smlouvy již při obdržení první pojistky v roce 2007. Od tohoto okamžiku začala běžet tříletá promlčecí lhůta, během níž se mohl žalobce domáhat bezdůvodného obohacení, což neučinil. Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je třeba dovozovat z okolností, za kterých byla námitka uplatněna, a nikoliv z okolností a důvodů, z nichž je vznik uplatněného nároku dovozován.
Zdroj: Soudní rozhledy 10/2020
9. 10. 2020
Rizika zneplatnění smluv na životní pojištění
Se závěry ohledně absolutní neplatnosti smluv jsou spjata některá rizika, se kterými klienti pojišťoven nemusejí při zahájení sporu počítat.
Zneplatněním pojistné smlouvy ztrácí klient pojistnou ochranu, kterou mu pojistná smlouva poskytovala. Pokud klient po zneplatnění smlouvy bude čelit ztrátě výdělku, hospitalizaci či zranění, nebude mu pojišťovna nic vyplácet.
Dalším rizikem mohou být daňové otázky. Pokud klient využíval daňová zvýhodnění, pak bude muset dodatečně dodanit veškeré provedené daňové výpočty.
Rizikovým aspektem je rovněž vzájemné vypořádání bezdůvodných obohacení. Pokud je pojistná smlouva zneplatněna, musí si strany vrátit vzájemně poskytnutá plnění.
Nelze opomenout pocit jistoty vyplývající z pojistné ochrany, který je třeba rovněž vyčíslit a zohlednit při vypořádávání bezdůvodného obohacení.
Výše zmíněná rizika jsou závažná, nicméně postihnou pouze ty klienty, kteří se neplatnosti svých smluv aktivně dovolávají.
Zdroj: Právní rádce
24. 11. 2020
Se zneplatněním smluv investičního životního pojištění je spojena řada negativních dopadů, rozhodovací praxe není ustálená
Organizované žalobní skupiny odkupují za zlomek skutečné částky od spotřebitelů smlouvy na investiční životní pojištění a následně se před finančním arbitrem a soudy domáhají jejich zneplatnění.
Spotřebitelé si přitom ve většině případů nejsou vědomi, že jejich jmény je vedeno řízení o zneplatnění smlouvy a považují zpravidla smlouvu na IŽP za již ukončenou.
Žalobní skupiny odmítají smírná řešení s pojišťovnami, a to i přes to, že pouze v 10 % případů bylo návrhu na zneplatnění smlouvy vyhověno. Řízení tak spotřebitelům pouze málokdy přináší úspěch a zpravidla pouze představuje finanční zátěž v podobě nákladů řízení.
Avšak i samotné zneplatnění pojistné smlouvy má často pro klienta spíše negativní následky, které si na začátku řízení neuvědomuje. Absolutním zneplatněním smlouvy dochází ke zrušení smlouvy ex tunc, tedy od počátku, což znamená, že si strany musí vrátit veškerá vzájemně poskytnutá plnění, a to včetně plnění přijatých při vzniku pojistných událostí, mimořádných výběrech ze smluv na IŽP a dalších.
Navíc po zneplatnění pojistné smlouvy již spotřebitel není chráněn v případě úrazu či nemoci a musí dodanit již provedené daňové odpočty, pokud využíval daňové zvýhodnění plynoucí ze smlouvy na IŽP. Pro řadu spotřebitelů to může představovat velmi vysokou částku, neboť v současné době daňové zvýhodnění uplatňuje okolo 1,5 mil. lidí.
Zdroj: ceska-justice.cz
29. 11. 2020
Spory o investiční životní pojištění poškozují klienty. Navíc je zneužívají organizované žalobní iniciativy
Obvodní soud pro Prahu 1 začátkem října shledal smlouvu na investiční životní pojištění Generali České pojišťovny neplatnou. To s sebou přináší řadu negativních faktorů pro klienty, kteří by uvažovali o soudním řízení ve věci IŽP.
Především by to pro spotřebitele znamenalo pokrytí nemalých nákladů řízení, zastavení vyplácení finančních prostředků od pojišťovny v případě událostí pokrytých pojištěním a vrácení již poskytnutých plnění oběma stranami.
Zneplatnění pojistné smlouvy na IŽP s sebou rovněž přináší komplikace v oblasti daní, neboť řada klientů využívá daňové zvýhodnění v souvislosti s IŽP, a byla by tak povinna dodanit daňové odpočty, na které využili daňové zvýhodnění.
Zároveň je nezbytné zohlednit i smlouvy navázané na smlouvy na IŽP, jako například hypoteční úvěry, kdy zneplatněním smlouvy na IŽP může dojít k nesplnění úvěrových podmínek a klient by se tak musel potýkat se smluvními sankcemi či v některých krajních případech dokonce zneplatněním celého úvěru.
Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 představuje nebezpečný precedens, kterým jsou ohroženy smlouvy na IŽP všech pojišťoven a může mít zejména neblahé dopady na sociálně znevýhodněné a zranitelné skupiny osob.
Zejména nebezpečnou roli v těchto případech sehrávají žalobní iniciativy, které zneužívají nástroje ochrany spotřebitele a vedou spory jménem klienta a domáhají se neoprávněně ochrany svých práv před finančním arbitrem. Finanční arbitr na nebezpečné praktiky žalobních skupin upozorňuje například ve své výroční zprávě za rok 2019.
Zdroj: euro.cz
22. 12. 2020
Organizované žalobní skupiny v oblasti investičního životního pojištění jsou vedeny zejména vidinou zisku, varují odborníci
V oblasti smluv na IŽP se v poslední době začínají tvořit organizované skupiny, které vedou spotřebitele k soudnímu postupu, podobně jako v minulosti v případě bankovních poplatků.
Tyto skupiny využívají procesní strategie, které zvyšují náklady právního zastoupení a mohou vést ke ztrátě sympatií u soudců. Zároveň zneplatnění smlouvy může mít pro klienty nepříznivé daňové důsledky a komplikace ohledně pojistného plnění v případě pojistných událostí.
Spotřebitelé vstupují do sporů s představou, že jim budou navráceny veškeré vložené finance, avšak realita je často odlišná. Pokud je smlouva zneplatněna, může dojít ke vzájemnému započtení částek a klient nakonec bude povinen pojišťovně ještě doplácet.
Sliby organizovaných skupin ohledně řešení sporů hromadným postupem jsou rovněž nerealizovatelné, neboť český právní řád tento institut hromadné žaloby zatím nezná. Spolupráce s těmito skupinami je obecně považována za velmi rizikovou, na což ostatně upozorňuje i sám finanční arbitr. Často totiž dochází k zahájení řízení před soudem nebo finančním arbitrem jménem klienta bez jeho vědomí. Navíc judikatura týkající se neplatnosti pojistných smluv IŽP není zcela ustálená a šance klientů na úspěch ve věci jsou proto velmi nejisté.
Zdroj: ceska-justice.cz
23. Ledna 2019
Vyjádření České národní banky
Česká národní banka odmítá tvrzení představitele spolku Podvedení klienti Jiřího Chvojky, že se ČNB obává dopadů kauzy týkající se pojistných smluv investičního životního pojištění Generali Česká pojišťovna a.s. na finanční stabilitu, a že se tudíž jedná o změnu postoje ČNB. Jiří Chvojka těmito tvrzeními dezinterpretuje informace, které obdržel od České národní banky v rámci její odpovědi na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
V ní spolek Podvedení klienti požadoval informace, zda ČNB v roce 2019 zahájila s Generali Českou pojišťovnou a.s. správní řízení v souvislosti s krácením odkupného na pojistných smlouvách investičního životního pojištění a zda byla této pojišťovně uložena sankce. ČNB vydání těchto informací 23. prosince 2019 odmítla na podkladě zákonného ustanovení, které vylučuje poskytnutí informace týkající se stability finančního systému.
Toto zdůvodnění však pan Chvojka v pozvánce na tiskovou konferenci interpretoval jako „průlom v dosavadní argumentaci ČNB“. Česká národní banka pana Chvojku dnes – tedy ještě před tiskovou konferencí spolku Podvedení klienti svolanou na 23. ledna 2020 – informovala, že je jeho výklad mylný.
ČNB na stabilitu finančního systému neodkazovala v souvislosti se správou pojištění a právními vadami souvisejícími s pojistnými smlouvami investičního životního pojištění, ale z jiného důvodu. Nezveřejňování informací o zahájených správních řízeních a uložených pokutách je činěno v zájmu ochrany před rizikem jejich možné dezinterpretace, protože tato sdělení bez doprovodných informací jsou způsobilá ovlivnit jak současné a budoucí klienty daného dohlíženého subjektu, tak i samotnou konkurenceschopnost na pojistném trhu. Veřejnost, která nedisponuje bližšími znalostmi o fungování pojišťovnictví, včetně jednotlivých pojišťoven, by mohla přiznávat dané informaci vyšší váhu, než jaká se k dané informaci skutečně váže.
Rozhodnutí ČNB neposkytnout požadované informace je proto nezbytné vnímat právě v tomto kontextu, a nikoliv z něho dovozovat jakýsi domnělý průlom v dosavadních vyjádřeních ČNB. Postup ČNB je navíc plně v souladu s požadavkem zákona o pojišťovnictví, a to konkrétně s povinností zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných v rámci výkonu dohledu v oblasti pojišťovnictví.
ČNB se v rámci výkonu dohledu oblasti investičního životního pojištění věnuje dlouhodobě a postupuje v mezích a v rozsahu daném zákony. ČNB může veřejnost ujistit, že dle jejích poznatků a za stávající situace je sektor pojišťoven dostatečně stabilní, schopný naplňovat klíčové pojistné funkce a efektivně řídit rizika.
Zdroj: ČNB
28. Srpna 2019
Městský soud v Praze zamítl žalobu Podvedených klientů proti ČP
Praha 27. srpna (ČTK) - Městský soud v Praze zamítl žalobu spolku Podvedení klienti proti České pojišťovně, která podle něj tajila ve smlouvách životního pojištění klientům náklady. Vyplývá to z informací, které má ČTK k dispozici. Podle spolku byla žaloba zamítnuta čistě z procesních důvodů. Ve sporu jde o údajně nesprávně účtované poplatky a náklady v produktech investičního životního pojištění. Chyby se mohou podle spolku týkat až dvou milionů pojistek různých pojišťoven. Česká pojišťovna to však odmítá a uzavřené smlouvy jsou podle ní v pořádku.
"Spolek Podvedení klienti ještě nespadají pod evropské směrnice o spotřebitelských organizacích, protože ještě neexistujeme dva roky. Jinak nám soud víceméně dal za pravdu, ale nemohl nás vzít jako žalobce. Přes léto jsme vyhráli skoro dvacet soudů," řekl ČTK mluvčí spolku Jiří Chvojka. "Jsme přesvědčeni, že tvrzení v žalobě byla podložena dostatečným množstvím důkazů a excesy ČP týkající se tajení a mlžení ve vztahu k nákladům pojištění potvrzují nová rozhodnutí finančního arbitra i Obvodního soudu pro Prahu 1," doplnil advokát spolku Viktor Rossman.
"Městský soud žalobu proti údajnému 'nekalosoutěžnímu' jednání zamítl. V řízení bylo nutné prokázat systémové porušování soutěže, a k tomu nedošlo," reagovala mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková.
Žaloby budou v nejbližší době podány znovu a věc se před soudem projedná. ČP se podle Rossmana pokusila soudu předložit důkaz, o jehož autenticitě lze důvodně pochybovat, kvůli čemuž bylo podáno trestní oznámení pro maření spravedlnosti. "Tuto akci pojišťovny považujeme za těžko uvěřitelný pokus zvrátit řízení ve svůj prospěch," podotkl. Podle Buriánkové je trestní oznámení co do obsahu absurdní. "Jde jen o další z pokusů útočit na ČP," dodala.
Chvojka upozornil na to, že za poslední dva měsíce prohrála skupina Generali, kam patří i ČP, nejméně deset soudních sporu s klienty. Opětovně proto spolek vyzval Českou národní banku, aby nenechala pojišťovny neoprávněně vybírat od klientů nesjednané poplatky v řádech miliard korun ročně.
ČP spravuje statisíce pojistných smluv životního pojištění. Podle Buriánkové je důležité zdůraznit fakt, že již existuje i několik rozsudků, které platnost smluv naopak potvrzují. "Několik individuálních rozhodnutí tedy nezakládá plošnou neplatnost smluv, a to ani přesto, že se jednotlivé smlouvy mohou jevit jako identické. Jakákoliv prohlášení o systémových problémech a plošné neplatnosti smluv jsou účelově vyvolávanou panikou mezi spotřebiteli," poznamenala.
Podvýbor pro ochranu spotřebitele Poslanecké sněmovny požádal v květnu ČNB o informaci o způsobu řešení spotřebitelských stížností na nesprávně účtované poplatky a náklady a nesprávně stanovené odkupné a odbytné v produktech investičního životního pojištění.
Největší množství soudních rozhodnutí se týká smluv ČP. Podle informací spolku ve sporech s touto pojišťovnou zatím ani v jednom případě arbitr nerozhodl v neprospěch klienta, pokud se spor týkal smlouvy investičního životního pojištění uzavřené v období mezi roky 2005 a 2013. ČNB již dříve sdělila, že jedná v rámci své činnosti v mezích svých zákonných pravomocí, do kterých nespadá posuzování platnosti smluvního ujednání mezi pojišťovnami a jednotlivými klienty.
28. ledna 2019
Podvedení „podvedení klienti“
Zhruba před rokem vířily mediální prostor zprávy o tom, že finanční arbitr zneplatnil několik smluv životního pojištění od počátku. Mezitím proběhlo několik soudních jednání, jejichž rezultát byl vždy stejný – ze strany pojišťoven nic porušeno nebylo, a tak smlouvy platí dále. A bublina splaskla…
Nemá cenu teď a tady rozebírat detaily jednotlivých případů. Více je možno se o tom dočíst zde, případně zde. Možná si ale ještě někteří pamatujete, jak jsem tenkrát ve svém sloupku kritizovala tajemnou partu skrývající se za webovými stránkami podvedeniklienti.cz. Ti totiž vyzývali klienty pojišťoven k podávání návrhů na zneplatnění svých smluv, přičemž jim výměnou za kontaktní údaje slibovali poskytnout pomoc. Na první pohled nic moc divného. Jen se přitom jaksi zapomněli představit.
Vyslovila jsem tenkrát podezření, jestli to celé nakonec není jedna kolosální bouda na důvěřivce, kteří jim svoje údaje poslali. Kromě nich totiž sdělovali ještě jednu důležitou informaci. Že jsou nespokojeni se svým životním pojištěním. A když se tyto dvě věci spojí, vzniká databáze s cenou zlata. Napadlo mne, že si tu možná někdo pod hlavičkou webu podvedeniklienti.cz buduje klientskou bázi, kterou buď využije pro svoje obchodní účely, nebo někomu za slušný prachy střelí.
Zdroj: opojisteni.cz
18. ledna 2019
Vývoj v kauze kolem investičního životního pojištění
Obvodní soudy pro Prahu 1 a 2 vynesly zajímavé rozsudky, které se týkají platnosti smluv investičního životního pojištění u společností Česká pojišťovna a Generali. Co soudy zjistily? V listopadu loňského roku rozhodoval obvodní soud pro Prahu 1 (jednací číslo 27 C 146/2018-36) ve sporu mezi klientem a Českou pojišťovnou, ve kterém se spotřebitel domáhal neplatnosti smlouvy produktu IŽP a vrácení nákladů. Šlo o velmi podobný spor, který v únoru loňského roku vznikl po nálezu Úřadu finančního arbitra u daných investičních produktů České pojišťovny. Tentokráte ovšem klient nevyužil bezplatné služby této státní „ochraněspotřebitelské“ instituce jako prostředníka, ale šel rovnou k soudu. A jak to dopadlo? Nijak pozitivně pro klienta.
Rozsudek je sice teprve prvoinstanční, ale přinesl důležitá fakta. Soud dospěl k závěru, že spotřebitel před uzavřením pojistné smlouvy převzal veškeré dokumenty potřebné pro uzavření pojistné smlouvy a stvrdil to svým prohlášením. V něm mimo jiné uvedl, že mu byly před uzavřením pojistné smlouvy písemně oznámeny veškeré informace vyplývající ze zákona o pojistné smlouvě a že mu rovněž byly zodpovězeny všechny písemné dotazy ohledně sjednávaného pojištění. Spotřebitel byl tedy pojišťovnou plně informován.
Zdroj: opojisteni.cz
14. prosince 2018
Kateřina Lhotská, Creasoft: Z klientů pojišťoven děláme chudáky, kteří za nic nemohou
Letošním horkým tématem je investiční životní pojištění. Připomeňme si, že finanční arbitr vydal rozhodnutí, která od počátku zneplatnila některé pojistky. Celý problém spočívá v tom, že pojistky byly tenkrát vnímané jako forma spoření, ale správně pojišťovna měla sdělovat, že jde o investici.
To je asi celé jádro sporu z pohledu finančního arbitra. Nebo je to jinak?Jde v podstatě o dvě kauzy nebo dvě problematiky. Jedna je to, co říkáte vy, že finanční arbitr prohlásil, teď to velmi zjednoduším, že pojistná smlouva neobsahovala žádné krytí, a tím pádem to není pojištění. Druhá se týkala nezveřejňování informací, které zveřejňované být měly, tj. měly být součástí pojistné smlouvy. Nejsem právník, proto tu teď nebudu argumentovat, jestli to je právně tak, či onak. Ale obsahově jde v obou případech o pojištění pro případ dožití, kde je rizikem to, že se člověk dožije nějakého věku.
Zdroj: mesec.cz
3. května 2018
VŠE o…nestabilitě pravidel hry v bankovnictví a pojišťovnictví
Pokud v 90. letech „ekonomové předháněli právníky“, tak alespoň v oblasti regulace finančních trhů v integračním prostředí EU se zdá, že tomu začíná být právě naopak. Příkladem mohou být mediálně nafouknuté kauzy bankovních poplatků nebo aktuální snahy finančního arbitra o zneplatnění pojistných smluv k produktům investičního životního pojištění. Banky z logických důvodů poplatkové kauzy ustály, klienti poplatky zpět nedostali, a navíc v některých případech museli zaplatit několik tisíc korun jako náklady soudního řízení. Dle očekávání bylo totiž prokázáno, že bankovní poplatek je férovou cenou za služby, které spolu s bankovním úvěrem banky klientům poskytují.
Pojišťovny podobný boj o platnost smluv o investičním životním pojištění, zdá se, ještě čeká. Budou muset arbitra a následně zřejmě i soudy přesvědčit o tom, že pojistná smlouva byla platně uzavřena i tehdy, pokud si spotřebitel dobrovolně zvolil, že chce prostřednictvím uzavřené pojistky spíše investovat, a naopak potlačit pojistnou částku pro krytí rizik. S jak velkým problémem si regulátor zahrává, nemusí být na první pohled zjevné, avšak důsledky mohou být pro finanční systém výrazně poškozující, a to paradoxně i pro spotřebitele, jejichž zájmy by měl regulátor a finanční arbitr chránit.
Zdravý bankovní sektor a zdravé pojišťovny jsou pro každou ekonomiku klíčové a tvoří páteř národního hospodářství – v Česku je v bankách a pojišťovnách umístěno více než 80 % aktiv finančního sektoru. Banky ekonomice prospívají mimo jiné tím, že pomáhají přeměnit „krátké“ peníze na „dlouhé“, a profinancovat tak investice s dlouhodobou návratností. Pokud by například nebylo možné financovat bydlení prostřednictvím bankou poskytované hypotéky, museli by spotřebitelé sami nabízet svým přátelům a známým dluhopisy a starat se o veškerou evidenci a administraci související s jejich postupným mnohaletým splácením. To by jistě nebylo rychlejší, bezpečnější ani efektivnější než v bance, která si za tento servis naúčtuje odpovídající cenu.
Zdroj: ihned.cz
3. května 2018
Regulace pojištění vede jen k jeho zdražování
Co říkáte na rozhodnutí finančního arbitra, který rozhodl o neplatnosti smlouvy investičního životního pojištění, v jehož případě 100 procent zaplaceného pojistného směřuje pouze do investic nebo spoření? Městský soud v Praze také zneplatnil pojistnou smlouvu kvůli nedostatečnému informování klienta o nákladech a poplatcích.
U těchto případů se nehovoří o jedné zásadní věci, která na všechno vrhá trochu jiné světlo. U obou pojištění totiž stát už před lety prohlásil, že jsou naprosto v pořádku a pojišťovny je mohou takto nabízet. Aby totiž mohl být jakýkoliv pojistný produkt uveden na trh, musí mít nejdříve posvěcení ČNB. A teď po letech říká tentýž stát, ale ústy arbitra, že taková pojištění nejsou přípustná? Kde to jsme? Stát samozřejmě může prohlásit, že dnes vidí situaci jinak než před lety, a svůj názor změnit. Ale měl by to udělat jen do budoucnosti, a ne do minulosti. Na závěry je však zatím brzo. Ještě nás čekají soudní jednání, která budou nejspíš komplikovaná a tím pádem i zdlouhavá.
Zdroj: Deník Právo
26. dubna 2018
ČAP: Obvodní soud potvrdil platnost produktu životního pojištění
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o platnosti produktu Životní pojištění Investice pojišťovny NN. Jako hlavní důvod verdiktu uvedl účelovost namítání neplatnosti smlouvy po mnoha letech jejího trvání, sdělila ČTK Česká asociace pojišťoven. Soud tak podle ní vyslovil zcela odlišný právní názor proti finančnímu arbitrovi, který dříve prohlásil smlouvy investičního životního pojištění dvou pojišťoven za neplatné.
Městský soud v Praze vydal před několika týdny konečný verdikt o neplatnosti pojistné smlouvy Flexi Pojišťovny České spořitelny. Zástupci poškozených klientů následně uvedli, že problém mohl týkat téměř dvou milionů klientů pojišťoven s investičním životním pojištěním.
"Soud vyšel ze zákonné zásady, že na smlouvy by se mělo nahlížet jako na platné, a tedy že se mají plnit. Je to již několikátý rozsudek, který hovoří ve prospěch smluv investičního životního pojištění," uvedla dnes asociace.
Zdroj: blesk.cz
5. dubna 2018
Asociace pojišťoven hájí sporné smlouvy životního pojištění: Některé soudy platnost potvrdily
Obavy z problémů s investičním životním pojištěním se snaží mírnit Česká asociace pojišťoven. I když Městský soud v Praze potvrdil neplatnost smlouvy Flexi Pojišťovny České spořitelny, asociace uvádí, že některé soudy naopak potvrdily platnost smluv investičního životního pojištění. Zástupci poškozených klientů přitom varují, že se věc může týkat téměř dvou milionů klientů pojišťoven s tímto druhem pojištění.
„Rozhodnutí Městského soudu v Praze nelze vnímat jako precedentní, protože již existuje jiný rozsudek, který ve stejném případě rozhodl opačně, tedy ve prospěch platnosti smlouvy investičního životního pojištění. Smlouvy tohoto druhu pojišťovny považují za platné. Důkazem je to, že každým dnem vyplácejí pojistná plnění,“ uvedl výkonný ředitel asociace Jan Matoušek.
Mluvčí Pojišťovny České spořitelny Jana Náchodská přiblížila, že pojišťovna má i soudní rozsudek, který platnost smluv Flexi životního pojištění potvrzuje. Soud v něm mj. poukazuje na to, že klient po celou dobu trvání smluvního vztahu platil pojistné a pojišťovna mu po celou dobu poskytovala kvalitní pojistnou ochranu. „Argument o neplatnosti smlouvy, se kterým klient přišel až po ukončení pojistné smlouvy, označil soud za účelový. To jasně ukazuje, že rozsudky se vztahují vždy jen na jednu konkrétní souzenou věc,“ podotkla.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Tažení proti sporným „životkům“ pokračuje, problém má další pojišťovna
Městský soud v Praze vydal konečný verdikt o neplatnosti pojistné smlouvy Flexi Pojišťovny České spořitelny (PČS). Jako hlavní důvod uvedl nedostatečné informování klienta o nákladech a poplatcích. Za poškozené klienty to uvedl jejich mediální zástupce Jiří Chvojka. Rozhodnutí se podle něj týká stovek tisíc smluv, pojišťovna to odmítá. Je to už třetí případ zpochybněné smlouvy o životním pojištění.
PČS tvrdí, že se rozsudek, o kterém jako první informovala MF Dnes, týká jedné konkrétní pojistné smlouvy, a není možné ho vztahovat na všechny smlouvy a produkty. Podle Chvojky však neplatnost velké části smluv českých pojišťoven investičního životního pojištění po několika nálezech finančního arbitra potvrdil soud pravomocně.
„Městský soud v Praze vyslal velmi jasný signál o tom, že mimo zhruba 760 000 aktivních smluv Flexi PČS jsou v podobných problémech i další pojistné smlouvy životního pojištění uzavírané v minulosti tuzemskými pojišťovnami,“ uvedl.
„Rozsudek je závazný pouze pro danou věc, nemá obecnou platnost, a není možné jej vnímat jako precedentní pro trh životního pojištění. Naše smlouvy Flexi životního pojištění nadále platí a v našem portfoliu nemáme neplatné pojistné smlouvy,“ reagovala mluvčí PČS Jana Náchodská.
„Rozhodně nesouhlasíme s názorem, že by takové rozhodnutí soudu zneplatňovalo všechny takové uzavřené smlouvy,“ komentoval případ mluvčí České národní banky (ČNB) Marek Zeman. ČNB vykonává nad pojišťovnami dohled. Arbitr nebo soud může podle Zemana rozhodnout o neplatnosti vždy jen v konkrétním návrhu nebo žalobě. „Hromadné žaloby spotřebitelů zatím nejsou v českém právním řádu možné,“ dodal.
Zdroj: novinky.cz
25. března 2018
Pojistná guerilla. Neplatné životní pojistky zatřesou celým trhem
Případ neplatných životních pojistek může destabilizovat celý tuzemský trh. Týká se všech velkých pojišťoven. Na počátku byly velkorysé podmínky pro poradce, kteří za uzavření smlouvy dostávali provize i ve výši dvojnásobku roční částky, kterou platil klient.
Zdroj: euro.cz
20. března 2018
Je vaše životní pojistka neplatná? Projděte si, co můžete získat a ztratit, když se přidáte ke sporu
Až milion smluv o životním pojištění se spořicí složkou může být neplatných, uvádějí zástupci údajně poškozených klientů. Finanční arbitr zatím pravomocně rozhodl dva případy, další desítky nepravomocně. Podle pojišťoven však nelze hovořit o plošné neplatnosti smluv. Připravili jsme odpovědi na časté otázky.
Zdroj: aktualne.cz
2. března 2018
Tažení proti životnímu pojištění může přivést statisíce klientů do konfliktu s berňákem, upozorňují experti
První podvedení klienti pojišťoven získali vítězné rozsudky a jejich smlouvy o investičním životním pojištění jsou neplatné.
Smlouvy obsahovaly například skryté poplatky nebo případné vyplacené pojistné bylo extrémně nízké.
Do sporu s pojišťovnou se tak zřejmě pustí další lidé. Po zrušení smlouvy ale mohou mít problémy s finanční správou.
Snaha zástupců klientů pojišťoven pomoci dalším majitelům takzvaného investičního životního pojištění může tyto lidi naopak přivést do problému s finanční správou. Minulý týden oznámili účastníci arbitráže se dvěma pojišťovnami, kteří se označují za podvedené klienty, že mají v ruce první dva vítězné rozsudky arbitra. Ten jejich smlouvy na investiční životní pojištění označil za neplatné s tím, že jim pojišťovny mají vrátit všechny peníze, které od klientů v průběhu let vybraly. Další desítky případů stížností na uvedený typ pojistky čekají na rozhodnutí.
Zdroj: ihned.cz
6. března 2018
Poškození klienti: Neplatných smluv životního pojištění je možná až milion
Při uzavírání smluv životního pojištění se spořicí složkou vznikl podle zástupců poškozených klientů systémový problém obřího rozsahu. Může jít až o milion neplatných smluv a o škody v řádech desítek miliard korun, včetně dopadu do státního rozpočtu. Podle nich to vyplývá z pravomocných rozhodnutí finančního arbitra, která se týkají České pojišťovny a pojišťovny AXA. Poškození klienti to v úterý uvedli na tiskové konferenci.
Zdroj: blesk.cz
15. února 2018
Stovky tisíc smluv o životním pojištění mohou být neplatné. Problém mají ČP i Axa
Praha – Finanční arbitr po téměř čtyřech letech řízení rozhodl o neplatnosti smlouvy investičního životního pojištění České pojišťovny. Vyplývá to z nálezu arbitra Moniky Nedelkové, který má ČTK k dispozici.
Právní závěry se podle odhadů expertů týkají stovek tisíc pojistných smluv České pojišťovny sjednaných zejména v letech 2005–2013. Podle pojišťovny se ale rozhodnutí týká jen konkrétní pojistné smlouvy, a není ho možné vztahovat plošně na všechny produkty investičního životního pojištění.
„Nález finančního arbitra se vztahuje ke konkrétnímu případu a rozhodně není možné jej vnímat jako precedentní. S rozhodnutím finančního arbitra se neztotožňujeme a budeme jej rozporovat u nezávislého soudu,“ řekla mluvčí pojišťovny Ivana Buriánková.
Z nálezu a následného rozhodnutí o námitkách České pojišťovny vyplývá, že smlouva životního pojištění Profi Invest je neplatná jako celek.
Arbitr konstatoval, že pojišťovna nesjednala právo strhávat na vrub pojištění poplatky a náklady. Dosavadní praxi pojišťovny týkající se výplaty odkupného při předčasném ukončení pojistných smluv posoudil jako jednání v rozporu s uzavřenou pojistnou smlouvou. Z nálezu vyplývá, že závěry arbitra se dotýkají nejen aktivních smluv, ale i smluv ukončených s výplatou odkupného.
„Uvedené rozhodnutí ve vztahu k poplatkům nemůže být překvapivé. Dlouhodobá praxe nezveřejňování nákladů spojených se životním pojištěním u České pojišťovny je známým faktem,“ řekl šéfredaktor odborného listu Profi Poradenství & Finance Petr Fejtek.
I v důsledku toho podle něj produkty České pojišťovny nebyly standardně předmětem srovnání s jinými obdobnými produkty konkurenčních pojišťoven, neboť bez znalosti zásadních nákladových položek nebylo ani ze strany odborné veřejnosti možné vypočítat žádný z ukazatelů pro takové porovnání.
„Rozhodnutí je možno chápat jako precedentní a počet dotčených smluv jen u České pojišťovny může dosahovat stovky tisíc klientů,“ uvedl.
„Dovození neplatnosti smlouvy by mělo být s ohledem na jeho důsledky až krajním řešením, o které však v tomto případě nejde,“ míní mluvčí České asociace pojišťoven Monika Bartlová. Je tedy podle ní nutné vyčkat, zda názory arbitra před soudem obstojí. „Do té doby by se měl finanční arbitr zdržet jakýchkoliv podobných nálezů,“ poznamenala.
„Vždy jsme postupovali v souladu se zákonem a řídili se právní úpravou platnou v době uzavírání smluv,“ uvedla mluvčí České pojišťovny Buriánková. Při sjednání podle ní klient obdržel veškeré informace a na existenci nákladů upozorňovaly i samotné pojistné podmínky. V rámci procesu sjednání pojištění pak klient podepsal prohlášení, že byl s informacemi týkajícími se konkrétního pojistného produktu seznámen, čímž potvrdil, že veškeré informace, které obdržel, považoval za dostatečné.
S uvedenou argumentací pojišťovny se však finanční arbitr neztotožnil a rozhodl, že Česká pojišťovna musí klientovi vydat bezdůvodné obohacení 52 935 Kč a dále jí uložil pokutu 10 % z předmětné částky.
Zdroj: aktualne.cz
24. ledna 2018
Některé pojistky mají podle finančního arbitra právní vadu, jsou tak neplatné
V pojistných smlouvách, jež byly uzavřeny na spoření s nulovou pojistnou částkou, je podle finančního arbitra právní vada. Arbitr na základě sporu klienta s pojišťovnou AXA rozhodl o neplatnosti pojistné smlouvy o investičním životním pojištění. Jeho závěr se týká nejen posuzovaného sporu, ale i smluv jiných pojišťoven. Těch mohou být podle expertů až desítky tisíc. „Rozhodnutí arbitra podléhá soudnímu přezkumu,“ uvedla k tomu Česká národní banka.
„Smlouva byla uzavřena v souladu s platnými zákony. Nesouhlasíme s nálezem finančního arbitra a požádáme soud o jeho přezkoumání,“ řekl mluvčí pojišťovny AXA Jiří Cívka.
Pojišťovna AXA je podle finančního arbitra povinna klientovi již nyní zaplatit 879 023 Kč včetně pokuty 10 % z této částky.
„Bude nutné vyčkat, zda názory finančního arbitra před soudem obstojí,“ uvedla mluvčí České asociace pojišťoven Monika Bartlová. Z právní analýzy asociace podle ní vyplývá, že v žádné z porovnávaných zemí EU nebyl zaznamenán přístup, na jehož základě by absence rizikové složky, jako je tomu v tomto případě, způsobovala neplatnost pojistné smlouvy.
Zdroj: novinky.cz