Obchodníci využívají argumentace, že staré smlouvy životního pojištění jsou podle nich neplatné, a to plošně. Ohání se přitom rozhodnutími především prvoinstančních soudů, které ale poukazují pouze na neplatnost některých konkrétních smluv investičního životního pojištění, nikoliv ale všech těchto smluv jako celku. A současně také jaksi opomíjejí, že soudy v celé řadě případů rozhodly, že pojistné smlouvy jsou platné a závazné pro obě strany. Jednoduše tak spoléhají na to, že běžný člověk složitějším právním záležitostem nerozumí.

Česká národní banka odmítá tvrzení představitele spolku Podvedení klienti Jiřího Chvojky, že se ČNB obává dopadů kauzy týkající se pojistných smluv investičního životního pojištění Generali Česká pojišťovna a.s. na finanční stabilitu a že se tudíž jedná o změnu postoje ČNB. Jiří Chvojka těmito tvrzeními dezinterpretuje informace, které obdržel od České národní banky v rámci její odpovědi na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

V ní spolek Podvedení klienti požadoval informace, zda ČNB v roce 2019 zahájila s Generali Českou pojišťovnou a.s. správní řízení v souvislosti s krácením odkupného na pojistných smlouvách investičního životního pojištění a zda byla této pojišťovně uložena sankce. ČNB vydání těchto informací 23. prosince 2019 odmítla na podkladě zákonného ustanovení, které vylučuje poskytnutí informace týkající se stability finančního systému.

Toto zdůvodnění však pan Chvojka v pozvánce na tiskovou konferenci interpretoval jako „průlom v dosavadní argumentaci ČNB“. Česká národní banka pana Chvojku ještě před tiskovou konferencí spolku Podvedení klienti svolanou na 23. ledna 2020 informovala, že je jeho výklad mylný.

ČNB na stabilitu finančního systému neodkazovala v souvislosti se správou pojištění a právními vadami souvisejícími s pojistnými smlouvami investičního životního pojištění, ale z jiného důvodu. Nezveřejňování informací o zahájených správních řízeních a uložených pokutách je činěno v zájmu ochrany před rizikem jejich možné dezinterpretace, protože tato sdělení bez doprovodných informací jsou způsobilá ovlivnit jak současné a budoucí klienty daného dohlíženého subjektu, tak i samotnou konkurenceschopnost na pojistném trhu. Veřejnost, která nedisponuje bližšími znalostmi o fungování pojišťovnictví, včetně jednotlivých pojišťoven, by mohla přiznávat dané informaci vyšší váhu, než jaká se k dané informaci skutečně váže.

Rozhodnutí ČNB neposkytnout požadované informace je proto nezbytné vnímat právě v tomto kontextu, a nikoliv z něho dovozovat jakýsi domnělý průlom v dosavadních vyjádřeních ČNB. Postup ČNB je navíc plně v souladu s požadavkem zákona o pojišťovnictví, a to konkrétně s povinností zachovávat mlčenlivost o skutečnostech zjištěných v rámci výkonu dohledu v oblasti pojišťovnictví.

ČNB se v rámci výkonu dohledu oblasti investičního životního pojištění věnuje dlouhodobě a postupuje v mezích a v rozsahu daných zákony. ČNB může veřejnost ujistit, že dle jejích poznatků a za stávající situace je sektor pojišťoven dostatečně stabilní, schopný naplňovat klíčové pojistné funkce a efektivně řídit rizika.

Zdroj: ČNB